ÚVODEM: Stala se mi věc, o které asi začínám potřebovat mluvit veřejně. Na Antarktidě jsem cítil tu největší samotu a odloučení od lidské civilizace vůbec. Asi tak si představuju, jaké to je být astronatutem na ISS. Kamarádi jsou kolem Vás, ale lidstvo je tak daleko. V Himálaji jsem naopak cítil neuvěřitelnou potřebu žít a bojovat za každý nádech tam, kde není vzduch a kde číhá nebezpečí za každým kusem ledu. Oba tyhle extrémy se ale dají očekávat. Jedete do těch míst s tím, že to možná takové bude. Velice pravděpodobně tam mnozí jedou právě pro ten pocit, pro únik z našeho světa lidí, do přírody.
Když jsem jel loni extrémní bikerský závod 1000 Miles, zažil jsem ale hodně podobné pocity taky. Bylo to prazvláštní, drncat se na kole terénem pouhých pár hodin jízdy vlakem od domova, ale sám napospas nočním lesům, bez podpory. Každým dnem byly pro mě Míle těžší a těžší, ale čím dál jsem byl, tím větší byla moje touha dojet až na jejich konec. Dokázat světu, ale hlavně sám sobě, že to dokážu. A hlavně, uzavřít ten příběh. Každým dnem jsem pak začínal víc vnímat pojetí takové cesty. Trasa vedla prakticky zcela mimo lidská sídla, denně jsem potkával absolutní minimum lidí. Po čase mi začalo být líto, že něco takového nemůže ochutnat víc lidí. Takových, kteří si třeba netroufnou na tak velkou cestu sami. A že to nemůžou zažít i u nás, ve Východních Čechách! Vždyť my tady máme takové poklady!
Když jsem dopsal kapitolu 1000 Miles do své nové knihy, zavolal jsem jejich duchovnímu otci, extrémnímu cyklistovi Honzovi Kopkovi. Byl to ode mě určitě drzý nápad, zorganizovat jednorázově „Míle nanečisto“, na zkoušku. Honza mě překvapil a souhlasil. Dokonce závod sám odstartuje a v cíli nafoukne jeho vítězný finisherský oblouk. Na mě bylo trasu pečlivě naplánovat, což ale nebylo složité. Ta místa znám dobře, však tam sám na kole jezdím pravidelně. Ale spojit je tak, abych zachoval ducha Mil, to už byla výzva. A když jsem měl hotovo, musel jsem celou trasu sám v kuse projet, abych věděl, že je to správné. Trasu jsem včera dojel a víte co? Jel bych to kdykoliv znovu! Těch zážitků za pouhé dva dny! Tolik nádhery v přírodě, hned za barákem! Instantní Antarktida, instantní Himálaj!
Závod sama se sebou startuje 3. října za východu slunce na hradě Pecka. Pojede přes Braunův Betlém, Kuks, Josefov a desítky nádherných a přitom neznámých míst našeho kraje, až do Pardubic. Nemůžu se dočkat!
Zkusíte to?
Přihlásit se na závod “Nejsou to Míle” můžete tady.
ORGANIZAČNĚ
START v pátek 3. října 2025 v 07:07, hrad Pecka. Zde je pro Vás zajištěno přespání (v ceně startovného; spacák a karimatka; není to v hladomorně) na noc ze čtvrtka na pátek. Předvečer závodu posedíme, bude pivo a nějaké drobné občerstvení od Adventure Menu. Startovat bude osobně Honza Kopka bitím bronzového zvonu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl z Pecky odveden na popravu českých pánů. Tak jako Vy.
TRASA měří zhruba 177 kilometrů s převýšením něco málo přes 2 kilometry. Provedu Vás těmi subjektivně nejkrásnějšími místy východočeského regionu. Určitě bych to nejel na silničce, ba ani na gravelu. Sám jsem to ale projel v pohodě na kole mojí ženy, hard tail anebo celobrko je podle mě optimum. GPX soubor Vám pošlu týden před startem. Nespoléhejte se na telefon. Signál po trase ale vesměs bude pořád.
S SEBOU si přibalte kompletní povinnou výbavu tak, jak ji definuje závod 1000 Miles. Nezapomeňte hlavně na vyzkoušenou navigaci. Vaše sbalení může být předmětem náhodné kontroly před startem.
STRATEGIE pokud Vám půjde o vítězství, asi to budete chtít jet nonstop. Rád bych Vás od tohoto počinu ale odradil a to hlavně z důvodu, že na některých místech hrozí v noci reálné nebezpečí úrazu. Tak jako na slovenské části 1000 Miles, platí i na těchto „Nemílích“ zákaz noční jízdy od 22:00 do 06:00. Kromě toho, že to možná někomu zachrání zlomenou nohu a vyvarujeme se průjezdu kochacími místy v kuželu čelovky to má ještě jednu výhodu - tohle jsou Míle na zkoušku a nedílnou součástí závodu je i hledání přespání na trase a spánek. Pokud byste jeli trasu v kuse, nezažijete důležitou část Mílařiny. A nebojte, trasa je dostatečně krátká na to, abyste to v pohodě dojeli v termínu.
FINISH pro Vás bude stát do soboty 4. října 2025 17:00. Závod můžete jet samozřejmě i po tomto termínu, ale my už budeme chystat galavečer a křest knížky Nejsou to šlapky! ve vedlejším Domě hudby. Vstupenku na křest mají všichni účastníci v ceně startovného.
PŘESPÁNÍ V CÍLI: Pro všechny z Vás je zajištěno přespání v orienťácké klubovně (spacák, karimatka; je tam záchod i sprcha). Počítáme s parkováním kol, v době od 09:00 do 17:30 bude zajištěn chod „recepce“. Ubytování je v ceně startovného. Do cíle je možné odeslat si balíček (např. čisté oblečení). Pokud byste měli doprovod na večer (cíl), lze u klubovny dobře parkovat. Doprovod může přespat s Vámi.
Pakliže si i tak netroufáte na náš závod, nebo prostě v pátek nemůžete, anebo cokoliv… Chtěl jsem Vám ještě říct, že máme mnohem jendodušší program i na sobotu 4. října 2025. Od devíti ráno bude totiž v Pardubicích cyklistická bojovka, je to pro pro všechny komplet zdarma a bude to fakt prča :-)
