Tohle léto jsem střídal rovnou tři různé bezzrcadlovky od Nikonu - Z5, Z50 a Z7. Jejich srovnání pro mě bylo natolik zajímavé, že jsem o téhle zkušenosti sepsal takový malý článeček. A když ho dočtete (nebo doscrollujete) až na konec, najdete tam soutěž o supr čupr módní žlutý vodotěsný bágl. Tak schválně, kdo ho vyhraje? :)

Svoje povídání o zetkovém létě nemůžu nezačít zetsedmičkou. Je to můj hlavní stroj už dva roky, de facto od momentu, kdy jsem se vrátil z jeho uvedení na trh v Tokiu v roce 2018. Od té doby prošel značnou proměnou nejen jeho firmware, který se naučil třeba ostřit dost dobře na oči, ale zejména aplikace SnapBridge. Ještě před rokem bylo její užívání doslova utrpením, zatímco dnes ochotně postuju ze všech zetek rovnou instastories, které jen ledabyle upravím v Lightroom Mobile. Dan, jeden z účastníků mých kurzů o něm prohlásil, že by přísahal na to, že v Nikonu konečně vyhodili nějakého neschopného programátora, co to do teď musel úmyslně sabotovat :-) Z mobilu postuju tedy samozřejmě pouze tehdy, když jde o stories, o příspěvky na Stravě anebo případně na mém soukromém facebooku. Tedy tam, kde je důležitější čas zveřejnění fotek, než jejich technická kvalita. Prima. Z7 byla také mojí jasnou volbou pro nedávné focení Vyšehradu pro National Geographic, kde jsem ji tedy nenechal odpočinout. Také jsem s ní fotil celou periodickou tabulku chemických prvků, z nichž každý jsem snímal desítkami rovin ostrosti. Zkrátka, je to pro mě doslova neuvěřitelný stroj.

Tenhle pohled na Prahu z Vyšehradu jsem si zkrátka zamiloval. Líbil se mi už když jsem tu fotíval kdysi v roce 2008, ale tehdy jsem neměl ani vybavení, ani zkušenosti na to jej zachytit tak, jak jsem jej viděl. Letos se mi to ale konečně povedlo - n… — Tenhle pohled na Prahu z Vyšehradu jsem si zkrátka zamiloval. Líbil se mi už když jsem tu fotíval kdysi v roce 2008, ale tehdy jsem neměl ani vybavení, ani zkušenosti na to jej zachytit tak, jak jsem jej viděl. Letos se mi to ale konečně povedlo - najít výslednou kompozici pak nebylo vůbec snadné. Ale mám z ní radost :-)
*Nikon Z7, Nikon Z 85mm f/1.8 S, f/7.1, HDR, ISO 64,* Manfrotto BeFree GT XPRO Carbon (MKBFRC4GTXP-BH).
*Bracketingovou sérii jsem složil v Aurora HDR a pak jsem to jen už lehce prohnal přes Nik Collection.*

Docela jsem letos blbnul s fotkama pořízenýma v noci. Z7 na ISO 3200 nešumí nijak zvlášť a na ISO 12800 je to pro mě osobně pořád dobré, viz tenhle snímek :-) Nechápu, že jsem si na tuhle fotku nevzal paralaktickou montáž, kterou jsem zapomněl v šupleti. Ale i tak - baví mě :) Jen, musím se přiznat, že zrovna tenhle snímek je příšerný fake. Strom, jehož siluetu vidíte, jsem vyfotil na mém milovaném a tajném místě v Českém Švýcarsku zetpadesátkou při večeru. O pár hodin později a o pár metrů vedle jsem pak zetsedmičkou vyfotil mléčnou dráhu a to hned desetkrát kvůli odstranění šumu. Všechny snímky noční oblohy včetně tzv. dark frejmů jsem prohnal docela zajímavým pluginem Astropanel a vyšla mi z toho pro biologa přijatelná obloha. Jasně, astrofotoguru Petr Horálek by mě za tohle nepochválil, ale tak zas každej to máme posazený jinak a já si chtěl zkrátka hrát :-) Strom a noční oblohu jsem následně prolnul v Luminaru, který tohle za mě umí úplně nejlíp na světě. Jasně, takhle se to nedělá, ale když se postup přizná, člověk si může přeci jen zablbnout, no ni?

Výsledný snímek tak, jak jsem o něm přemýšlel od začátku. Ano, je to koláž dvou fotek pořízených několik hodin od sebe, ale mě to nevadí. Chtěl jsem to tak.

Když jsme jeli letos s rodinkou na takovýto letní výletování, rozhodl jsem se letos taky pro Z7 a proto vystačit si jen s jedním sklem - zoomem. Kdo mě znáte, víte, že nejsem ani omylem ten týpek se zoomama. Prakticky všechno fotím s pevnými skly, s kterýma se kamarádím už od raného dětství. Ale letní dovo v Itálii a Rakousku jsem chtěl pojmout jako menší výzvu, když už naše zamýšlená cesta na Azory padla kvůli koronaviru. Zvolil jsem tedy krále mezi zoomy - Nikon Z 24-70 mm f/2,8 S. Tý jo. No jasný, používal jsem to skoro pořád jen na obou krajních hodnotách, ale bavilo mě to a tohle sklo si asi ještě někdy někam budu muset vzít. Nastřílel jsem s ním za dva týdny s rodinou několik tisíc fotek a ani jednou jsem jeho volby nelitoval!

Teď si možná říkáte, proč jsem Z7 vůbec odložil z ruky, když jsem z ní tak hotovej. Mělo to hned dva důvody. Za prvé jsem dal přednost tomu vyzkoušet úplně novou Z5, jejíž první dovezený kus do ČR se mi dostal hned náhodou do rukou. A za druhé… No to se dozvíte později. Aby bylo jasno - nebudu tady asi nikdy dalekosáhle srovnávat technické parametry foťáků. Na to jsou speciální stránky a speciální lidi. Moje vnímání všech třech modelů bych tak raději shrnul do tohoto přehledného seznamu…

Nikon Z7
Ze všech třech “mých” zetek je největší, ale furt je dost malá na to jí tahat s sebou skoro všude. Má to strašně velký rozlišení fotek a umí focus stacking. Taky to má takovej ten epesní digitální hledáček.
Nikon Z5
Pořád fullfrejm a pořád to fotí skvěle večer. Je to menší, než Z7, a to o dost. Neumí to takovej ten kulomet jako Z7 anebo Z50, ale fotít to pro mě furt dost rychle. Má to brutální dynamickej rozsah. A fotí to na esdéčka.
Nikon Z50
Nejmenší ze všech zetek. Nosím ji furt s sebou, a to i když lezu, anebo jsem na kole. Mám ji celou od krve, ale kamarádi říkají, že to je sexy. Strašně mě baví, jak se to všude vejde, hlavně s tím seťákem.

Z5 bylo na těch internetech vytýkáno několik věcí. V první řadě to, že fotí “pomalu”, tj. cca 4.5 snímků za sekundu. Tak jasně, není to vyloženě foťák na hokej anebo kohoutí zápasy, ale mě osobně tohle nijak nelimituje a třeba na focení Vaška, junio… — Z5 bylo na těch internetech vytýkáno několik věcí. V první řadě to, že fotí “pomalu”, tj. cca 4.5 snímků za sekundu. Tak jasně, není to vyloženě foťák na hokej anebo kohoutí zápasy, ale mě osobně tohle nijak nelimituje a třeba na focení Vaška, juniorskýho mistra v plavecké štafetě, to stačí bohatě. Me gusta! Za mě je to normální profi stroj.
*Nikon Z5, Nikon Z 85mm f/1.8 S, f/2.2, 1/1000 sec., ISO 280, z ruky*

Tak ještě jedna skládačka... Vy, kdo jste někdy vstali už před obědem, víte, že červánky chodívají desítky minut před vlastním východem slunce. No jo, mám letos hravé období, omlouvám se všem puristům, ale víte jak. Focení musí člověka bavit..Nikon … — Tak ještě jedna skládačka... Vy, kdo jste někdy vstali už před obědem, víte, že červánky chodívají desítky minut před vlastním východem slunce. No jo, mám letos hravé období, omlouvám se všem puristům, ale víte jak. Focení musí člověka bavit..
Nikon Z5, Nikon Z 24-50mm f/4-6.3, f/22, 0.5 sec., ISO 100, Manfrotto BeFree Advanced (MKBFRTA4BK-BH)

Mezi objektivy, které jsem montoval na svá těla nejčastěji, patří jednoznačně novej světelnej širokáč Nikon Z 20/1.8 S, s kterým jsem fotil Vyšehrad, tak samozřejmě značnou část nočních fotek. Toho času jsem měl u sebe dokonce jeden ze dvou kusů, co byly zrovna v republice. Jako jasně, trochu člověka při tom svírá jistá odpovědnost, zejména v okamžiku, kdy Vám ten objektiv mizí pod vodní hladinou řeky Kamenice, nasazenej na Z7. Jo, to byl ten druhej důvod, proč jsem poslední měsíc strávil se Z50. Zatím pevná dvacítka vylovení, odbahnění i vysušení přežila bez ztráty kytičky, Z7 se pod vodou bez pouzdra úplně nelíbilo. Druhý den chvilku fotila, ale pak se cosi odehrálo a musela na kapačky do servisu. Kdyby tenhle článek psal jistý pan Ovčáček, asi by poznamenal, že se jednalo o krátký rekondiční pobyt. Já budu upřímnější - něco se uvnitř podělalo (nevím přesně co) a muselo to ven. Proběhla tak menší transplantace a moje Z7 už zase radostně cvaká rytmu mého života. Paráda. I to, že šel foťák vylovený ze dna řeky poměrně rychle opravit, považuju za skvělej výsledek… alespoň mě to donutilo se nad sebou zamyslet (fakt) a ode dneška mám úplně skvělý pojištění… zařídil mi jej kamarád Roman a kdybyste ho chtěli taky, ozvěte se :-)

Jaké tedy byly okamžiky se Z50? Inu, hodně mě překvapila. Přestože s ním mám od minulého října, kdy jsme ji uvedli na trh, nacvakány desítky tisíc fotek, zpravidla jsem ji na taková ta větší focení nebral a fotil to rovnou se Z7. Teď jsem ale musel a nechápal, že to ten malý foťáček zvládá taky. Samozřejmě - má menší rozlišení a s citlivostí snímače je dobré alespoň občas trochu šetřit, nicméně dá se použít jak na noční fotky, tak na reportáž. Když jí teď v okruhu svých přátel vídávám (hodně lidí si jí koupilo, protože jsem jim řekl, ať si jí koupí), nemám vůbec žádné výčitky. Všechno, co jsem potřeboval, jsem s ní nafotil. Hodně mě potěšilo, že právě Z50 dostala ocenění ‘Best Buy Camera’ EISA 2020-2021 Award. Zaslouží si to.

Poměrně často jsem v létě fotil záměrně na Z5 i Z50 s jejich kitovými skly. O jejich nižší světelnosti se toho napsalo dost. Jenomže mě to nezajímá, protože je používám zejména tam, kde je světla dost, ale kam se nechci tahat s větším objektivem. Ať už se jedná o moje cyklistické výšlapy, lezení po skalách anebo výlety s dětmi. Zkrátka všude tam, kde je pro mě každý gram techniky důležitý. A výsledek? Za mě palce nahoru! Jasně - mít je jako jediná skla by pro mě nebylo dostačující, ale objektiv velikosti větší krytky je pro mě něčím, co při svém relativně aktivním životě vítám.

Z50 jsem s sebou vzal taky do jeskyní. Tohle je zrovna krásné Velké slanění v Loupežnické jeskyni, kam jsem zavítal už po několikáté. Tentokrát mě sem ale kromě kamaráda Michala doprovodil sám Jarda Kukla, místní znalec a autor průvodce suťových jes… — Z50 jsem s sebou vzal taky do jeskyní. Tohle je zrovna krásné Velké slanění v Loupežnické jeskyni, kam jsem zavítal už po několikáté. Tentokrát mě sem ale kromě kamaráda Michala doprovodil sám Jarda Kukla, místní znalec a autor průvodce suťových jeskyní Labáku. Když se mě Jarda zeptal, zda chci navštívit také Jubilejní dóm, který objevil v roce 2011, netušil jsem, co mě čeká. To Vám tak najednou visí nohu v prostoru ve stropě dómu, kde je díra tak akorát na člověka. Vtip je v tom, že ani ruce se ničeho nedrží a člověk tak pomalinku propadá dovnitř s každým výdechem. Možná se budete divit, ale zrovna tuhle frašku skutečně vyfocenou nemám. Podle knihy na dně dómu jsme však zjistili, že já i kamarád Tomáš jsme letos prvními lidmi kteří se sem podívali. Není se asi čemu divit.
*Nikon Z50, Nikon Z DX 16-50mm f/3.5-6.3 VR, f/4, 1/20 sec., ISO 800 , Manfrotto BeFree Advanced a několik kilogramů světel od Fomei :-)*

To by asi mohlo bejt všechno, ale slíbil jsem soutěž :-) Soutěžit tedy budeme o ten baťůžek, který mám na fotce ze slanění zádech. Je křiklavě žlutej a je na něm napsaný Nikon - to asi nikoho nepřekvapí. Je to takovej moc pěknej lodní vak, použitelnej na jeskyňařinu, na vodu, do přírody, no zkrátka kamkoliv. Jestli byste ho chtěli, pošlete mi, prosím, do konce září na mejl (scientik@gmail.com) jednu Vaší fotku z místa, kam slunko nesvítí. Když mi k tomu napíšete krátký příběh k jejímu vzniku, tím lépe. Nejlepší příspěvky bych rád s uvedením autora rád publikoval u sebe na facebooku a tomu podle mě subjektivně nezajímavějšímu snímku/příběhu kamarádi z Nikonu pošlou novej batůžek. Novej proto, že ten můj jsem v jeskyni docela vodrbal.