Vyrazit se projet na hodinu na kole je super. Vyrazit na kole a ujet vzdálenost sto kilometrů je ještě lepší, protože si člověk alespoň večer všimne, že byl přes den na kole. Ujet v průměru 130 kilometrů denně a to deset dní po sobě a dojet až k moři začíná být opravdu hezká projížďka. Pořídit při tom použitelné fotky a hlavně natočit krátký televizní dokument, to už ale byla výzva, na kterou jsem se těšil od konce své koronavirové karantény. Nepamatuju se, že bych kdykoliv dříve tak detailně promýšlel svoje vybavení, ať už technické, tak to cyklistické a hlavně outdoorové. Vyplatilo se mi to. Moje kolo plně naložené věcmi na dva týdny dobrodružství vážilo 16.1 kg, zatímco můj naložený fotobatoh s plnou výbavou na fotografii i film tížil moje záda pouhými 4.8 kilogramy. Nic takového jsem v životě dříve nezkusil a nyní přicházím plně na chuť minimalismu, který se člověku odvděčí pohotovostí, svobodou a hlavně chutí do filmové práce. Věřím, že moje zkušenost nemusí být marnou inspirací pro kohokoliv, kdo by rád vyrazil nalehko za dobrodružstvím, ať už pěšky či na kole, a nechtěl se přitom vzdát poctivé dokumentace. Ladies & gentlemen, toho je můj setup, za který po 1300 kilometrech na kole ručím :-)
Tak tohle je kompletní výbava, kterou jsem měl s sebou. Nic víc, nic míň :-) Fotka (c) moje dcery Majda a Venda.
Kola a vybavení na ně:
Pěšky by to bylo daleko, na lodi moc pomalý. Zkrátka jsem chtěl jet na kole a tak jsem vyrazil nakonec na kolech dvou. Ne tedy najednou, ale postupně :-)
Můj hlavní bajk na tuhle cestu byl Rock Machine CRB 900 (9.1 kg) - moderní karbonový gravel, tedy takové jakoby silniční kolo s širšími plášti (45 mm) se vzorkem. Sice není odpružené, ale projede lecjaký terén. Ve předu tzv. “jednoplacka” značí větší odolnost proti všemu a nulovou údržbu. Na tomto kole jsem odjel devět etap z deseti. Úpravy jsem na kole udělal doslova minimální - použil jsem obojetné pedály s nášlapy i platformami, košík na lahev umístil pod rám a na obě strany přední vidlice pak nasadil dva nové košíky na dvě lahve, abych měl dost vody a nemusel ji doplňovat příliš často. Bajk jsem si nechal seštelovat na moji tělesnou kostru od Polanského v Pardubicích, což mi poradil náš fyzioterapeut Pavel Uhlíř, za což mu tímto děkuji :-) Více o kole: https://rockmachine.us/en/2020/gravel/gravelride-crb-900/gloss-silver-dvo-green-black
Rock Machine TRL 90-29 (15 kg) - horské kolo, tzv. celopéro. Na tomhle bajku jsem jel jen první etapu, která vedla po stezkách, kde bylo vhodnější terénní kolo, na kterém byl sjezd legrace, a ne z nouze ctnost. A tak jsem si sjezd z hor užil, přestože zatím neumím využít ani zlomek jeho potenciálu. Naše cesta vedla kolem naší chalupy, kde jsem mohl kola vyměnit. Více: https://rockmachine.us/cz/2020/mountain-fully/blizzard-trl-90-29/gloss-silver-dvo-green-black
Podsedlová brašna MAX1 Expedition XXL (390g) - podsedlovka, kterou jsem použil pro první etapu na celopéro, na kterém sedí jak přibitá. Více: http://www.kolapesek.cz/brasna-max1-expedition-p266476/?vid=253941
Podsedlová brašna Topeak Backloader 15L (565g) - větší a těžší podsedlovka, kterou jsem použil pro gravel. Jak se nakonec ukázalo, s brašnou od MAX1 bych to odjel v pohodě taky. Tahle mě ale velmi příjemně překvapila vypouštěcím ventilem, díky kterému oblečení zabere ve vakukovém stavu na cestě výrazně méně místa. Více: https://www.hanibal.cz/topeak-backloader-15l_z24390/
Rámová brašna MAX1 Backcountry Two (272g) - ultralehká a přitom velká rámová brašna několikáté přepracované generace českého výrobce, do které jsem toho narval až překvapivě hodně. Více: https://www.kolapesek.cz/brasna-max1-backcountry-two-p253945/
Vak na řídítka Acepac Bar Drybag 8L Nylon (195g) - překvapivě skvěle držící “lodní vak”, který mi nijak nepřekážel. Vozil jsem v něm takřka kompletní spaní, tedy spacák, karimatku, moskytiéru a pak obvykle nějaké oblečení na večery. Více tady: https://www.hanibal.cz/acepac-bar-drybag-8l-nylon_z24367/#12590 Vak jsem přidělal na řídítka pomocí dvou univerzálních stahovacích pásek Sea to Summit: https://www.hanibal.cz/sea-to-summit-20mm-popruh-se-sponou-a-hackem-1-5m_z10756/
Pak jsem vezl už jen dvě náhradní duše (jednu jsem koupil blbě, s motoventilkem, který by neprolezl mým ráfkem) a vosk Squirt chain wax (20g) na mazání řetězu v nejmenším možném balení :-) Více tady: https://www.koloshop.cz/mazivo-na-retez/Squirt-chain-wax-mazivo-15-ml.html Nářadí a hustilku vezl Ivánek. Já to stejně neumím používat. A abych nezapomněl, kolo jsem “zamykal” miniaturním zámečkem Hiplok Z lok (20g): https://www.koloshop.cz/prislusenstvi-zamky-87/Hiplok-Z-lok-zamek-lime-2ks.html
A takhle vypadal můj kompletně naložený bajk na jednom z mnoha německých přívozů… i s batohem :-)
Spaní
Základ mého spaní tvořil ultralehký spacák Sir Joseph Minimis (320g). Nebudeme si nic nalhávat, není to himálajský expediční spací vak, ale zahřeje překvapivě dobře. Spal jsem v něm tréninkově i v 8 stupních u vody, jen jsem si nechal na sobě péřovku. A bylo to prima! Nejvíce jsem v něm vykosil jen pár dní před odjezdem na Tetíně, kde padla silná rosa ještě večer před spaním a já nebyl zrovna krytý před vodou. V mokrém spacáku se ve 12 stupních spalo o poznání hůře, než kdykoliv jindy po cestě po Labi, kde už jsem si navlhnout spacák nenechal :-) Více o něm je tady: https://www.hanibal.cz/sir-joseph-minimis-320-170cm_z20897/#5376
Asi největším objevem, který na mě s bikepackingem čekal, byla brutálně malá karimatka Therm a Rest NeoAir UberLite Regular (250g). Mám tendenci ji teď používat úplně na všechno, ne jen tam, kde musím nutně šetřit váhu a prostor. Je to neskutečná bomba! Pohodlí jak prase, izoluje a hlavně je to fakt kapesní věc. Trochu se bojím, abych ji někde neprorval, ale zatím drží :) Více tady: https://www.hanibal.cz/therm-a-rest-neoair-uberlite-regular-2020_z23540/#10570
Ždárák, můj první! Fakt! Já do teď nikdy nespal ve žďáráku. Zvolil jsem asi ten nejlepší, co jsem mohl, High Point Super Light 2.0 Cover (262g), který doporučují všichni, co jej mají. Je skvělej! Jako jasně, pro cestu kolem Labe by byl jistě vhodnější stan pro jednoho, jaký měl Ivánek, ale pro většinu mých dalších dobrodružství se tenhle Žďáráček stal mým novým partnerem. Hodil se mi také jako podklad pod karimatku na členitém povrchu, anebo jako plachta na sezení na mokré lavičce v Hamburku.
Moskytiéra no name (cca 120g). Jsem idiot a nenapadlo mě, že u Labe bude komáří peklo. Bylo. Bylo to inferno. Brutal. Brutální komáří inferno. Moskytiéru jsem si koupil v Míšni, zatímco tři jiné čekaly doma zapomenuty. Od té doby se mi spalo dobře :-)
Tohle byla absolutně luxusní noc! :-)
Fotografická a filmová výbava
Nejdůležitější pro mě byla otázka bezzrcadlovky, která pro mě byla fotoparátem a kamerou zároveň. Od začátku mi však bylo jasné, že budu cestovat celou dobu s mým milovaným Nikon Z50 (450g) a s objektivy Nikkor Z DX 16-50 mm f/3,5-6,3 VR (135g) a Nikkor Z 50-250 mm f/4,5-6,3 DX (405g). Občas se najdou, hlavně na těch internetech, kritici, kteří tvrdí, že jim na této APS-C krabičce něco chybí. Ale to já nechápu. Z50 je pro mě nejčastěji používaným přístrojem, protože ji mám neustále při sobě. Je to stroj, který mě ještě nezklamal. Více: https://www.fotoskoda.cz/nikon-z50-16-50-mm-50-250-mm/ Když už jsme u bezzrcadlovky, bez stativu by se to neobešlo. Potřeboval jsem lehké řešení, které udrží nejen krátký základní objektiv, ale také video na 250 milimetrech. Překvapilo mě, že to dokázal můj oblíbený Manfrotto Pixi (190g). Více o něm: https://www.fotoskoda.cz/manfrotto-pixi-ministativ/
Základní objektiv jsem doplnil cirkulárním polarizačním filtrem BW KSM XS-Pro HTC Digital MRC.
Více o něm: https://www.fotoskoda.cz/b-w-filtr-polarizacni-cirkularni-ksm-xs-pro-htc-digital-mrc-nano-46-mm/ a přímo na těle jsem použil ultralehký externí mikrofon Mirfak N2 (50g), s kterým mám zatím překvapivě dobré zkušenosti. Více o něm je tady: https://www.stablecam.com/presentation/mirfak-n2 Mirfak jsem pak doplnil ještě dvěma externím nesynchronizovanými mikrofonními systémy, které rutinně používám již řadu let - vodotěsný Instamic (27g) s vlastní paměťovou kapacitou a RODE SmartLav+ (5g) připojený na můj iPhone X. Více o něm: https://www.fotoskoda.cz/rode-smartlav/
Volba dronu byla pro mě také absolutně jednoduchou otázkou - DJI Mini 2 (249g) s ovladačem (226g) je nejmenším 4K řešením od DJI, které mě uchvátilo kvalitou výstupu od prvního momentu, kdy jsem tímhle miniaturním strojem letěl. Jediným limitem, který jsem na své cestě našel, byla jeho rychlost při snímání nákladní lodi, jejíž rychlost byla stejná, jako maximální výkon dronu v normálním režimu. Točit video a fotit se však dá i v režimu sportovním, takže nebylo o čem. Více o něm: https://djicopter.cz/mavic-mini/1219-dji-mini-2-6941565905185.html Protože má Mini 2 pevnou clonu f/2.8, doplnil jsem jej na cestu neutrálně šedými a také polarizačními filtry Freewell. Více o nich: https://www.stablecam.com/item/freewell-sada-osmi-nd-a-pl-filtru-all-day-pro-dji-mavic-mini-a-mini-2-136921 Jen pozor - filtry jsou absolutně vynikající pro video a pro běžné focení, ale pro globální panorama je lepší je sundat.
Paměťové karty používám prakticky už jen od ADATA, a to v jejich rychlejších verzích. Do dronu a do kamer jsem použil ADATA Premier ONE microSDXC UHS-II U3 Class 10 & taky ADATA microSDHC Class 4 o kapacitě 64GB, do foťáku pak ADATA Premier ONE SDXC UHS-II U3 Class 10 o kapacitě 256 GB :-) Kartu jsem měnil někdy po týdnu natáčení a to jen jako pojistku proti ztrátě dat v případě ztráty foťáku. Obecně se mi nelíbí představa, že dobré karty umí dělat jen SanDisk, který stojí prakticky dvojnásobek. ADATA mě zatím nezklamala nikdy, věřím jim.
Trasu jsem měřil cyklopočítačem Garmin Edge Explore (116g), ke kterému jsem měl připojené bezdrátové čidlo rychlosti Garmin Speed Sensor a také externí teploměr na batohu Garmin Tempe. Od Garminu jsem vezl ještě hodinky Garmin Instinct (52g) zejména pro měření pulsu a analýzu spálených kalorií. Data z Garminu jsem pak zpracovával v aplikacích Strava a Relive na telefonu iPhone X (174g), ve kterém jsem rovněž upravoval fotky v Adobe Lightroom Mobile - fotkami myslím přímo RAWy z Nikonu, které jsem stahoval přes interní wifi hotspot do telefonu přímo v RAWech v aplikaci Snapbridge. Nejinak tomu bylo i u obou mých akčních kamer, které jsem na cestu vzal - Insta360 One X2 (149g) & Insta360 ONE R one inch editiion (158g). Kdo mě sledujete delší čas, víte, že tyhle kamery používám opravdu rád, protože jsou spolehlivé, rychle se připojují k telefonu a mají velmi kvalitní záznam videa. Insta360 One R jsem doplnil ještě o šedý filtr taky od Freewell, mám z toho mnohem zajímavější záznam, než kdybych točil na 1/1000 sec. Více o něm: https://www.stablecam.com/item/freewell-nd16-filtr-pro-insta360-one-r-1-inch-129160
Nejen na cestu, ale i na některé záběry jsem si pak svítil čelovkou LedLenser MH5 (92g), kterou dobíjím velmi rychle z powerbanky a kterou používám hlavně na běhání. Na řídítka jsem ji uchycoval trochu nešťastně páskem, ale fungovalo to dobře. Více o ní: https://www.hanibal.cz/ledlenser-mh5-2020_z24046/
Klíčovou otázkou bylo však dobíjení toho všeho. Jak na to? Možnost alternátoru, ať už dynama na plášti či zabudovaného v náboji předního kola, jsem po zralé úvaze zavrhl. Přestože se vývoj dynam od mého dětství posunul mílovými kroky, jejich výkon není pro mě dostatečný. Kromě záložního dobíjení v restauraci jsem tak nabíjel solárně a to přenosným poměrně lehkým panelem Goal Zero Nomad 10 (510g), který mi v případě sluníčka dobíjel obě powerbanky Goal Zero Venture 30 (250g) & Goal Zero Flip 24 (130g) velmi rychle. Více o nich: https://www.hanibal.cz/goal-zero-nomad-10-solar-panel_z31034/ & https://www.hanibal.cz/goal-zero-venture-30_z17337/ & https://www.hanibal.cz/goal-zero-flip-24_z23035/#9522
A teď to hlavní - do čeho všechnu tu techniku dát? Má volba padla na menší ze dvou sportovních batohů LowePro, které jsou k mání - na LowePro Photo Sport BP 200 AW II (1200g). Přestože jsem měl obavy, zda se mi do něj všechno vejde, osvědčil se mi velmi a hlavně udržel všechnu techniku v suchu v několikahodinových jízdách v dešti. Více o něm: https://www.fotoskoda.cz/lowepro-photo-sport-bp-200-aw-ii-fotobatoh/ Lowepro vyrábí i lehčí batohy, ale tenhle má skvěle řešená záda, takže se mi s ním nejen dobře jezdí na kole, ale taky běhá anebo chodí po horách.
DJI Mini 2 v akci :-)
Oblečení
Upřímně, věřím si, že obléct se do nepohody umím docela dobře. Na vlastní jízdu jsem se ale musel chtě nechtě obléknout do cyklistického dresu, kterému zatím nerozumím vůbec. Koupil jsem si tak kalhoty od české značky Silvini, které jsem si vybral jen proto, že to byly jediné zelené cyklistické kraťasy na trhu skladem. Horní část dresu jsem si nechal udělat vlastní u firmy Salton. Obojí fungovalo velmi dobře!
Mnohem více bych uměl říct k bundě, ve kterém jsem šlapal v dešti který naší cestu provázel několik dní v kuse. Jedná se zatím o prototyp českého výrobce High Point, který mě obléká už řadu let na všechny moje výpravy. Tentokrát to ale bylo pro mě poprvé, co jsem měl něco předprodukčního a musím uznat, že tohle se jim velmi povedlo! Bunda bude na trhu od září a bude se jmenovat Active Jacket. Vodní sloupec to má kolem 50 tisíc a je prodyšná jako nic jiného, co jsem měl zatím na sobě. Základ tvoří Pertex stejně jako u mé bundy High Point Pertex Helium, kterou jsem použil všude tam, kde foukalo. Více o ní: https://www.highpoint.cz/produkty/panske-obleceni/bundy-panske/bundy-proti-vetru/helium-pertex-jacket.html
Jako první vrstvu hlavně na spaní jsem použil moje oblíbené triko High Point Code (143g), které používám hlavně na sport. Spal jsem pak ještě v kulichu beskydského výrobce Patizon Merino Beanie (39g) - bez téhle čapky nechodím de facto ani na plovárnu :-) Na hlavu jsem pak použil ještě Buff od Hanibal, jak jinak :-)
Teplotní komfort po večerech jsem si dopřál díky velmi skladné péřovce Ocún Tsunami (355g), kteoru jsem vozil v podsedlové brašně. Sloužila mi zároveň jako mikina a jako polštář. Více o ní: https://www.hanibal.cz/ocun-tsunami-down-jacket-men_z21212/#22519
Trencle jsem měl dvoje. Jednak Sensor merino (https://www.hanibal.cz/sensor-merino-wool-boxerky-panske-3-pack_z17625/#3651) a taky jedny merino od super.natural. Stačily by však nakonec jedny. Jo, jsem prase. Kraťasy i kalhoty jsem volil zejména podle jejich skladnosti a váhy, a tak jsem si to užil ve svých oblíbených High Point Rum 3.0 a High Point Gale 3.0, ze kterých nevylézám ani doma. Když se teď nad tím tak zamyslím, i teď je mám na sobě. Asi bych se měl nad sebou zamyslet a občas si obléct něco jiného. Asi až dospěju. Výhledově.
Pro mě zásadní otázkou byly však boty. V rámci tréninku jezdím obvykle v nášlapech Sidi Trace, které jsem si vybral jen podle jejich barvy. Jsou dobré, ale při delších nájezdech mě bolívají kolena a proto jsem se rozhodl značnou část cesty šlapat v barefootech. Jakože fakt. I tu nejdelší trasu (204 km) jsem jel v barefootech Leguano Activ (172g), které sem pak použil samozřejmě i jako civilní obuv na večery. Nebudu machrovat, vybral jsem je pro jejich váhu, sbalitelnost a hlavně protože jsou zelené a ladí mi ke kolu. Jsou to moje asi páté barefooty, jednoznačně jsou však nejlepší ze všech, co jsem kdy nosil. Mají i dobré tkaničky, které se dají večer vyndat a mohu s nimi vypnout moskytiéru - jak jsem byl za ně rád! Více o nich: : https://www.naboso.cz/Sportovni-189/LEGUANO-AKTIV-Anthrazit-se-zelenou-podrazkou
Do bot jsem obouval merino ponožky od HighPointu, to je jasné :-)
Momentka v cíli naší cesty. Fotka (c) Ivánek Procházka.
Lékárnička
Hele, jeli jsme do Německa, naše cesta vedla kolem jednoho ze sídel Astra Zeneca. Do lékárničky jsem si zabalil fakt jen to, co jsem plánoval použít. Krém proti vlkovi před jízdou Muc-Off Chamois, zadek jsem si pak vždy večer po koupačce v Labi mazal Bepanthenem. Jako kojenec :-) Na achilovku a kolena jsem si patlal Lioton 100000. Jako důchodce :-) A všechno jistily čtyři pilulky brufenu, z nichž nakonec padla jen jedna. To bylo všechno.